Témata bezpečnostních analýz
Logo Europasecura
Soutěž Europasecura.cz

Témata bezpečnostních analýz

Tipy, na co se v tématu bezpečnostní analýzy zaměřit:

  • Zájmy a postavení obou celků a jejich mezinárodní podpora
  • Role EU a dalších institucí či států jako mediátora
  • Podmínky případného míru a největší překážky
  • Možné scénáře řešení
  • Omezte historiografii situace a soustřeďte se na aktuální problematiku, souvislosti predikci budoucího vývoje situace spolu s doporučeními.

Tipy jsou návodné a mají Vám pomoci zorientovat se v daném konfliktu. Jejich zapojení do analýzy není vyžadováno, avšak je doporučeno. Důrazně také doporučujeme prostudovat podmínky a hodnotící kritéria, která vám poskytnou dobrý výchozí bod pro vytvoření struktury práce. Finální zadání témat pro rok 2020 bude potvrzeno po základním kole s ohledem na aktuální vývoj ve světě.

1. Ruský vliv v Evropě

Zamrzlý konflikt na východní Ukrajině a vyhrocení vztahů s Ruskou federací má jak pro Českou republiku, tak pro celou Evropskou unii významné důsledky. Bezpečnostní situace eskalovala poté, co byla připravena a následně odmítnuta Asociační dohoda s Ukrajinou. Následné masové nepokoje (tzv. Euromajdan) přerostly v ozbrojený konflikt na východní Ukrajině a anexi Krymu ruským prezidentem Vladimírem Putinem. Evropská Unie v návaznosti na připojení Krymu a destabilizaci Ukrajiny, uvalila ekonomické sankce na Rusko. Tyto sankce podpořily všechny členské země EU, nicméně je známo, že ne všechny vlády a vrcholní představitelé členských zemí EU zastávají vůči Rusku jednotnou pozici.

Ideový rozkol Ruské federace a současné uznané ukrajinské vlády se vyostřuje. Rusko použilo některé nástroje hybridní války, mezi něž lze řadit propagandu, kybernetické útoky, nepřiznanou podporu a účast ruských jednotek nebo ekonomické zásahy, již na Krymu a na východní Ukrajině, avšak podobné postupy se objevují i jinde v Evropě (ovlivňování voleb, protestů, aktivita ruských agentů, kybernetické útoky, šíření dezinformací apod.).

Jaké kroky by měla EU podniknout vůči Rusku a novým „hybridním“ hrozbám? Jsou sankce efektivním nástrojem proti destabilizaci Ukrajiny a anexi Krymu? Jakou roli hraje propaganda všech aktérů v daném konfliktu a jaké jsou cíle aktérů? Jak se mohou členské státy EU anebo NATO bránit proti prvkům hybridní války? Jak by měly vypadat vztahy EU a Ruska? Jaký předpokládáte vývoj rusko-ukrajinského konfliktu a jakým způsobem k němu mají přistoupit členské státy EU?

Tipy, na co se při psaní analýzy zaměřit:

  • Průběh hybridní války – způsoby použití nástrojů hybridní války
  • Vliv Ruska v České republice a zbytku EU
  • Dostupné nástroje Evropské unie pro řešení konfliktu a její pozice vůči RF
  • Hlavní zájmy zúčastněných stran a způsoby, jakými jich lze docílit
  • Omezte historiografii konfliktu (vývoj den po dni) a soustřeďte se na aktuální problematiku, souvislosti a predikci budoucího vývoje spolu s doporučeními.

2. Severní Korea

Severní Korea (KLDR) je státem s nedemokratickým režimem a vlastním jaderným programem, známý permanentním porušováním lidských práv. KLDR disponuje čtvrtou největší armádou na světě, a i přes svou špatnou hospodářskou situaci představuje bezpečnostní hrozbu v regionu. V roce 2003 KLDR vypověděla mezinárodní smlouvu o nešíření jaderných zbraní a stala se oficiálně zemí s jadernými zbraněmi. V reakci na četné zkoušky jaderných zbraní a balistických raket byla iniciována šestistranná jednání (KLDR, Korejská republika, Čína, Rusko, USA a Japonsko) s cílem zabránit eskalaci napětí na Korejském poloostrově. V souvislosti s nedávnými zkouškami raket v průběhu roku 2017, rozšířila EU v souladu s rezolucí OSN sankce na KLDR. Evropská unie navázala diplomatické vztahy s KLDR v roce 2001, ale většina členských států EU je udržuje již mnohem delší dobu. Během posledních zimních olympijských her navíc došlo k historickému setkání politických představitelů KLDR a Korejské republiky. Obnovená politická jednání i nadále probíhají.


Jakými nástroji EU přispívá k míru a stabilitě na Korejském poloostrově? Může použít i jiné nástroje, než v současnosti využívá? Jak může EU zasáhnout do diplomatických jednání v tomto regionu? Jak se může dlouhotrvající nestabilní situace na Korejském poloostrově dále vyvíjet, a mají jednání s USA o odzbrojení šanci na úspěch? Jak mohou situaci na Korejském poloostrově a bezpečnostní výzvy, které situace přináší, řešit další mezinárodní organizace? Jaký předpokládáte vývoj na Korejském poloostrově a jakým způsobem k němu mají přistoupit členské státy EU?

Tipy, na co se při psaní analýzy zaměřit:

  • Prognózy vývoje s ohledem na pozici EU a jejích partnerů
  • Zhodnocení setkání severokorejského vůdce s dalšími světovými lídry
  • Podmínky opuštění jaderného programu KLDR
  • Možnosti řešení situace
  • Omezte historiografii situace a soustřeďte se na aktuální problematiku, souvislosti a predikci budoucího vývoje spolu s doporučeními.

3. Sýrie a IS

V zemi již devět let probíhá občanská válka mezi vojenskými silami prezidenta Bašára Asada a povstaleckými skupinami. Obtížná humanitární situace vyhnala z domova miliony lidí, kteří hledají útočiště především v sousedních zemích, Libanonu, Turecku a Jordánsku, ale také v členských státech EU, což mělo velký vliv i na náladu v mnoha evropských zemích. Do konfliktu se zapojily i světové mocnosti, například Rusko, jehož letecké útoky a vojenská podpora výrazně pomohly režimu Bašára Asada. USA i EU v průběhu konfliktu váhaly vyjádřit podporu některé ze skupin bojujících proti režimu Bašára Asada, protože struktura válčících skupin je velice nepřehledná a mnoho bojovníků má vazby na nejrůznější extremistické skupiny včetně Al-Kaidy. USA se nakonec přidala na stranu Syrských demokratických sil a kurdských milic. Situace se vyhrotila po použití chemických zbraní a následném odvetném útoku USA, VB a Francie. Současnou situaci v Sýrii nelze oddělit od dění v sousedním Iráku, protože rozsáhlá území v obou zemích byla ovládána tzv. Islámský státem (IS) a konflikt jako takový se přelévá mezi státy.

Jak by na situaci v Sýrii měla reagovat Evropská unie a jaké by měla použít nástroje pro řešení konfliktu? Jakou roli hrají v tomto konfliktu regionální a světové mocnosti a proč? Jak řešit vliv konfliktu na bezpečnostní a politickou situaci v Evropě? Jaká řešení mají členské státy EU a NATO v případě Sýrie zmítané občanskou válkou? Jaký předpokládáte vývoj v Sýrii a okolních státech a jakým způsobem k němu mají přistoupit členské státy EU?

Tipy, na co se při psaní analýzy zaměřit:

  • Zájmy a motivy zúčastněných stran
  • Zapojení významných aktérů – USA a Ruska a dalších
  • Role EU a NATO v tomto konfliktu
  • Možnosti vývoje situace v regionu
  • Vliv na členské státy EU a Evropskou unii jako celek
  • Omezte historiografii situace a soustřeďte se na aktuální problematiku, souvislosti a predikci budoucího vývoje spolu s doporučeními.

4. Kurdská otázka

Kurdové jsou nejpočetnější etnická skupina bez vlastního státu. V současné době žijí na území Turecka, kde žije nejvíce příslušníků etnika, dále v Íránu, Iráku nebo Sýrii a odhaduje se, že až 2 miliony Kurdů žijí v diaspoře, z toho zhruba 750 tisíc v sousedním Německu. Problematické je také vymezení území Kurdistánu, na které si Kurdové činí nárok, a které se rozkládá na území pěti států. Kurdové jsou především v Turecku a Sýrii diskriminováni a jejich snahy o uznání jsou násilně potlačovány. Kurdové sehráli významnou roli při bojích proti tzv. Islámskému státu, kde byly mimo jiné zapojeny úspěšné ženské bojové jednotky. USA jsou významnými spojenci Kurdů a některé státy EU a NATO, včetně České republiky, podpořily Kurdy dodávkami zbraní a munice a výcvikem vojáků. Neupokojená situace Kurdů na začátku roku 2018 eskaluje po vyhnání několika tisíc Kurdů ze syrského Afrínu tureckou armádou. Prezident Trump v lednu tohoto roku prostřednictví Twitteru vzkázal Turecku, že pokud zaútočí na kurdské jednotky v Sýrii, hospodářsky Turecko zničí.


Do jaké míry mohou spory ohledně Kurdů mezi USA a Tureckem ovlivnit vztahy mezi těmito zeměmi? Jakých nástrojů bezpečnostní politiky mohou státy NATO a případně Evropské unie využít? Jak napjatá situace ovlivňuje či může ovlivnit členské státy EU a evropskou bezpečnost? Jaké jsou vyhlídky na vytvoření samostatného Kurdistánu? Jaká rizika a překážky jsou spojená s autonomií a nezávislostí Kurdů v regionu? Případně, jak by měly být nastaveny vztahy kurdských menšin v jednotlivých státech? Jaký předpokládáte vývoj Kurdské otázky v okolních státech a jakým způsobem k ní mají přistoupit členské státy EU?

Tipy, na co se při psaní analýzy zaměřit:

  • Pozice Kurdů v Turecku a dalších zemích, kde tvoří významnou menšinu
  • Role Kurdů během boje proti IS a podpora mocností
  • Spojenectví s USA a případný konflikt uvnitř NATO
  • Možnosti vzniku samostatného státu a následná situace v regionu
  • Omezte historiografii situace a soustřeďte se na aktuální problematiku, souvislosti a predikci budoucího vývoje situace spolu s doporučeními.

5. Izrael-Palestina

Izraelsko-palestinský konflikt je jedním z nejdéle probíhajících konfliktů na světě. Jeho kořeny leží hluboko v historii, novodobý konflikt můžeme datovat vznikem Státu Izrael v roce 1948. Několik válek s okolními sousedy výrazně ovlivnilo život obyvatelstva v Izraeli i na Západním břehu Jordánu a v pásmu Gazy. Několikrát v nedávné historii směřoval konflikt k vyřešení a k podpisu dohody mezi zástupci Izraele a palestinské samosprávy, připomeňme v této souvislosti například dohody z Osla či jednání v Camp Davidu v 90. letech a nedávný mírový kongres v Paříži, řešící neustále se rozšiřující židovské osady na palestinském území. Mírový proces však dosud vždy ztroskotal na nedodržování pravidel jednou či druhou stranou. Pro Evropskou unii je Izrael důležitým obchodním partnerem, na druhou stranu i Palestinská samospráva získává od EU každoročně množství finančních prostředků a celý region je velice důležitý pro EU, USA a další světové mocnosti.


Jaké nástroje využívá EU k řešení tohoto konfliktu a stabilizaci situace? Měla by EU mít nějaké požadavky na jednu či druhou znesvářenou stranu? Jaký má izraelsko-palestinský konflikt vliv na bezpečnostní a politickou situaci v Evropě? Jak mohou mezinárodní organizace či jednotlivé evropské státy přispět k míru mezi Izraelci a Palestinci? A za jakých podmínek by mohl mír na tomto území nastat? Jaký předpokládáte vývoj v izraelsko-palestinské otázce a jakým způsobem k ní mají přistoupit členské státy EU?

Tipy, na co se při psaní analýzy zaměřit: 

  • Zájmy a postavení obou celků a jejich mezinárodní podpora
  • Role EU a dalších institucí či států jako mediátora
  • Podmínky případného míru a největší překážky
  • Možné scénáře řešení
  • Omezte historiografii situace a soustřeďte se na aktuální problematiku, souvislosti predikci budoucího vývoje situace spolu s doporučeními.