Témata bezpečnostních analýz
Logo Europasecura
Soutěž Europasecura.cz

Témata bezpečnostních analýz 2022

Tipy, na co se v tématu bezpečnostní analýzy zaměřit:

  • Zájmy a postavení států a dalších aktérů zapojených do konfliktu – kdo jsou soupeřící státy, jaké velmoci zasahující do konfliktu a jaké jsou jejich hlavní zájmy?
  • Role EU a NATO – jak do konfliktu zasahuje EU a NATO? Jaký to má dopad na členské státy obou organizací? A co by měla Evropská unie a Severoatlantická aliance dělat jinak nebo lépe?
  • Podmínky případného míru a největší překážky jeho dosažení
  • Možné scénáře řešení a výhled do budoucna s ohledem na současnou situaci ve světě
  • Doporučení pro EU a NATO jak k situaci přistupovat, jaké nástroje využít apod.
  • Omezit historický kontext konfliktu a soustředit se primárně na aktuální problematiku, souvislosti, budoucí vývoj situace a doporučení pro EU a NATO.

 

Tipy, na co se zaměřit při psaní analýzy jsou návodné a mají Vám pomoci zorientovat se v daném konfliktu. Jejich kompletní zapojení do analýzy není vyžadováno, avšak je doporučeno se jim věnovat. Doporučujeme důsledně prostudovat dokument Požadavky a struktura bezpečnostní analýzy, který Vám poskytne dobrý výchozí bod pro vytvoření vhodně zaměřené a strukturované práce a kde je vidět, jaké její části jsou nejdůležitější (nejvíce bodované). Připravili jsme pro Vás také Podrobný návod, který Vás provede psaním analýzy. 

Více informací o písemné části krajského kola najdete zde a informace o následující ústní části krajského kola zde. Příklad toho, jak může vypadat bezpečnostní analýza, najdete pod tímto odkazem.

1. Ruský vliv v Evropě

Evropská unie a Ruská federace jsou významnými aktéry mezinárodní politiky, které pojí především vzájemný obchod se surovinami jako je zemní plyn či ropa. Vztahy EU a Ruska jsou ovlivněny i geopolitickým rozdělením vlivu. Evropská unie a NATO se v posledních 20 letech rozrostly směrem na východ, čímž se zmenšila i tzv. nárazníková zóna mezi Ruskem a členy Severoatlantické aliance. V nedávné historii se vztahy mezi EU a Ruskem zásadním způsobem vyostřily po ruské anexi Krymu v roce 2014. Rusko označilo rozšiřování NATO za největší hrozbu pro „svou“ zemi a Evropská unie v návaznosti na kroky Ruska uvedla v platnost hospodářské a individuální sankce vůči Rusku a jeho představitelům.

Především od roku 2014 využívá Rusko k destabilizaci států EU, a potažmo i NATO, nástroje hybridní války. Mezi tyto nástroje lze zařadit například propagandu a dezinformace, kybernetické útoky, nepřiznanou vojenskou podporu (přítomnost ruských vojáků v roce 2014 na území Krymu, Doněcka a Luhanska), ale i zásahy do ekonomiky či využívání vakcíny Sputnik V během pandemie koronaviru. Zásahy ze strany Ruska se objevují napříč státy EU i USA. Nejčastěji se jedná o ovlivňování voleb, zahlcování diskuzních fór, podporu a vyvolávání protestů, aktivitu ruských agentů, kybernetické útoky a šíření dezinformací. Kybernetická bezpečnost, boj proti dezinformacím a mediální gramotnost jsou tak zásadními tématy jak pro státy samotné, tak pro Evropskou unii. Aktivity Ruska se zaměřily i na Českou republiku, která se dle zpráv zpravodajské služby stala místem operace ruských agentů, kteří způsobili výbuch vojenského skladu ve Vrběticích.

K poslední degradaci vzájemných vztahů došlo po invazi Ruska na území Ukrajiny v únoru 2022. EU jednotně odmítla kroky ruské armády a uvalila rozsáhlé sankce na různá odvětví (bankovnictví, průmysl) a jednotlivé představitele Ruska. Válka na Ukrajině má zásadní vliv například na ceny energií v Evropě a vzájemný obchod, který byl narušen sankcemi obou stran či dobrovolným odchodem firem z Ruska. EU a NATO tak čelí novým bezpečnostním a politickým výzvám.

Jaké kroky by měla EU podniknout vůči „hybridním“ hrozbám? Jsou ekonomické sankce efektivním nástrojem k odrazení Ruska od hybridních útoků a vedení války na Ukrajině? Jaké další nástroje by měly či mohly být uplatněny? Jakou roli hraje propaganda všech aktérů a jaké jsou cíle aktérů? Jak by měly vypadat vztahy EU a Ruska? Jaký předpokládáte vývoj vztahů mezi EU a Ruskem? A jaký doporučujete postup Evropské unii, případně NATO?

Tipy, na co se při psaní analýzy zaměřit: 

  • Hlavní zájmy zúčastněných stran – analýza zájmů.
  • Průběh hybridní války – způsoby použití nástrojů hybridní války s důrazem na dezinformace a možná obrana proti nim, ovlivňování voleb, působení ruských agentů na území státu EU apod.
  • Vliv Ruska v České republice a zbytku EU – obchod a energetika.
  • Dostupné nástroje Evropské unie a NATO pro řešení útoku na Ukrajinu a jejich pozice vůči Rusku – sankce po anexi Krymu a po invazi na Ukrajinu, postoj a reakce NATO na invazi na Ukrajinu.
  • Doporučení pro EU, případně pro NATO.
  • Ve své analýze se vyvarujte obšírnému rozebírání války na Ukrajině (je to předmětem jiného tématu) – zaměřte se primárně na hybridní válku, obchodní a politické vztahy a energetiku! Doporučujeme si přečíst i zadání témat Ukrajina (téma č. 3) a Běloruska (téma č. 5), abyste se zcela nepřekrývali. Je ovšem velmi pravděpodobné, že se budete s těmito tématy částečně překrývat v reakci EU a NATO na tento konflikt, to je v pořádku.
  • S ohledem na stále probíhající válku, je možné si téma i časově omezit – neočekáváme, že do analýzy zahrnete i informace, které se objeví ke konci termínu psaní analýzy. Zaměřte se na hlavní milníky vzájemných vztahů především od roku 2014.

2. Turecko

Turecko leží na pomezí Evropy a Asie a v novodobé historii se stalo významným partnerem Evropské unie, který dlouhodobě usiloval o ekonomické a politické přiblížení k evropskému společenství. Zároveň je Turecko členem NATO a s jednou z největších aliančních armád hraje zásadní roli v otázce bezpečnosti Evropy, přístupu k surovinám, energetické bezpečnosti a kontroly přístupové cesty do Evropy. Avšak vztahy EU s regionální velmocí v oblasti nestabilního Blízkého východu po nástupu prezidenta Erdoğana značně ochladly. Již několik let je sice Turecko na listině kandidátských zemí do EU, nicméně jednání o vstupu komplikuje vícero sporů a podle některých vyjádření již ani představitelé Turecka o případný vstup do EU neprojevují zájem.

Mezi hlavní neshody se řadí řešení migrační krize. EU a Turecko v roce 2016 uzavřely dohodu, která zahrnovala možnost vracet uprchlíky z řeckých ostrovů a zároveň poskytla Turecku finanční pomoc a uvolnění vízového styku. Dohoda se však neukázala jako funkční a docházelo k častým sporům. Dále pak čelí turecká vláda kritice kvůli průzkumům podmořských ložisek zemního plynu a ropy ve Středomoří, které ohrožují Kypr a Řecko. V současnosti je také problematická ekonomická situace Turecka, které zažívá vysokou inflaci.

Jedna z hlavních kritik také směřuje na přístup Turecka k lidským právům, zejména k genderové rovnosti a otázce kurdské menšiny. Kurdská menšina má v Turecku problematické postavení a jejich národní charakteristiky jsou aktivně potlačovány. Pod záminkou ochrany před kurdskými milicemi, které Turecko označuje za teroristy, se země zapojila do syrských bojů, které přerostly v regionální konflikt. Sýrie se stala místem, ve kterém si velmoci vymezovaly svůj vliv, a dodnes definuje mezinárodní politickou scénu. Syrský konflikt také ukázal rozličné zájmy členů NATO. USA na rozdíl od Turecka podpořily kurdské milice v boji proti samozvanému Islámskému státu. Naopak v postoji proti dlouhodobému regionálnímu rivalovi – Íránu.

S Ruskem si pak Turecko zachovává ve srovnání s jinými členy NATO mimořádné vztahy, ať už v oblasti energetiky či obrany (příkladem je dodání ruských protiletadlových systémů). Avšak ve většině konfliktů spolu tyto dvě země nesdílí stejný politický názor. Mimo již zmíněnou krizi v Sýrii se obě země názorově rozchází v případě uznání nezávislosti Jižní Osetie, Abcházie, Krymu a dokonce i v případě současné situace na Ukrajině. Turecký prezident Tayyip Erdoğan invazi Ukrajiny nejen odsoudil, ale dokonce i po několika dnech otálení uzavřel spojnici mezi Černým a Středozemním mořem a znemožnil tak proplutí ruským lodím. V neposlední řadě Turecko volá po příměří a nabízí se jako prostředník při mírových jednáních. Na druhou stranu se Turecko nepřipojilo k obří vlně sankcí, které země EU a NATO připravily s cílem ekonomické izolace Ruska. Z váhavého postoje Turecka lze usoudit, že se země nechce rezolutně stavět ani na jednu z válčících stran.

Jak se má EU postavit ke svému partnerovi v nestabilním regionu a jak lze na vztahy s Tureckem nyní nahlížet? Je reálné opět uvažovat o přístupu Turecka do EU? Za jakých podmínek by to bylo možné? Je možné očekávat zlepšení vztahů mezi EU a Tureckem zejména v kontextu ruské invaze na Ukrajinu? Má Turecko potenciál sehrát významnou roli při řešení invaze Ruska na Ukrajinu? Do jaké míry mohou spory ohledně Kurdů mezi USA a Tureckem ovlivnit vztahy mezi těmito zeměmi a fungování NATO? A jaký doporučujete postup Evropské unii a případně NATO ve vztahu ke svému členovi?

 

Tipy, na co se při psaní analýzy zaměřit:

  • Význam Turecka pro evropskou bezpečnost (kontrola migrace, energetika apod.).
  • Analýza vztahů Turecka s EU – jaké jsou problémy, které brání vstupu Turecka do EU, analýza vztahů s NATO a regionálními hráči včetně Ruska – odkaz syrské války.
  • Význam ruské invaze na Ukrajinu pro vztahy Turecka s Ruskem a EU.
  • Doporučení pro EU a NATO.


3. Válka na Ukrajině

Ukrajina udržuje s Evropskou unií oficiální smluvní vztahy již od roku 1998 a v roce 2009 se stala součástí Východního partnerství. Směřování Ukrajiny na západ bylo podpořeno přípravou Asociační dohody s EU. Asociační dohoda byla ovšem proruským prezidentem Janukovyčem na podzim roku 2013 odmítnuta a rozhořely se rozsáhlé proevropské protesty, které známe pod názvem Euromajdan.

Rusko v návaznosti na ukrajinské protesty pod záminkou ochrany ruskojazyčných obyvatel anektovalo Krym. S podporou Ruska pak para-militární organizace začaly ve východních regionech Luhansk a Doněck obsazovat důležité úřady a následně vyhlásila obě území nezávislost na Ukrajině. Prozatímní ukrajinská vláda na to reagovala zahájením vojenské operace se snahou získat tato území zpět pod svou kontrolu, následkem čehož vypukl válečný konflikt mezi Ukrajinou a samozvanými republikami podporovanými Ruskem. Již od počátku konfliktu probíhala řada neúspěšných pokusů o deeskalaci situace diplomatickou cestou – např. uzavření Minských dohod nebo uvalení hospodářských a individuálních sankcí na Rusko a jeho představitele ze strany EU.

Rusko označuje přibližování Ukrajiny k EU a NATO za hrozbu pro svou existenci. V roce 2021 se pak bezpečnostní situace zhoršovala pravidelnými vojenskými cvičeními u ukrajinských hranic. Situace vygradovala dne 24. února 2022, kdy Rusko napadlo Ukrajinu pod záminkou denacifikace a demilitarizace. Útoku předcházelo stupňování požadavků ze strany režimu Vladimira Putina vůči Ukrajině a Severoatlantické alianci, po níž Rusko požadovalo záruku, že se Ukrajina do budoucna nestane jejím členem. V reakci na tuto nevyprovokovanou agresi uvalily státy NATO a Evropské unie ekonomické sankce na Rusko s cílem zemi hospodářsky izolovat a významně tím zvýšit její válečné náklady. Mezi uvalené sankce patří uzavření svého leteckého prostoru pro ruská letadla, sankce vůči představitelům režimu včetně Vladimira Putina, vyřazení některých ruských bank ze systému SWIFT či zmrazení rezerv Centrální banky Ruské federace v dolarech a eurech. Státy EU a NATO rovněž podporují Ukrajinu dodávkami zbraní a humanitární pomoci a zaznívají hlasy (mimo jiné i od českého premiéra) na podporu vstupu Ukrajiny do EU. NATO v současnosti (polovina března 2022) deklaruje, že se do konfliktu nehodlá vojensky zapojit. Nadále však odmítá požadavky Ruska, aby stáhlo své jednotky z východního křídla NATO, a naopak posiluje svou obranu v této části.

Vypuknutí válečného konfliktu na Ukrajině má za důsledek humanitární krizi. Miliony lidí byly nuceny opustit své domovy a odejít ze země, jsou hlášeny tisíce mrtvých civilistů a objevují se zprávy o sexuálním násilí na ukrajinských ženách ze strany ruských vojáků. EU čelí nové východní migrační vlně a novým ekonomickým a politickým výzvám.

Jak by měla EU reagovat na současnou bezpečnostní situaci na Ukrajině? Mělo by NATO vojensky zasáhnout i přesto, že Ukrajina není jeho členem? Jaký by pak případný zásah mohl mít důsledky pro Evropu? Jsou současné kroky států NATO a EU vůči Rusku dostatečné? Měla by se EU odpojit od dodávek ruského plynu, a jaké kroky by případně v tomto směru měla podniknout? Jak by se státy EU měly vypořádat s novou migrační vlnou a humanitární krizí? Lze v tomto okamžiku konflikt vyřešit diplomatickou cestou? Jaký předpokládáte vývoj rusko-ukrajinské války s důsledky pro EU a NATO? A jaký doporučujete postup Evropské unii, případně NATO?

Tipy, na co se při psaní analýzy zaměřit: 

  • Krátký popis příčin vyvolání konfliktu a jeho vývoj (odmítnutí asociační dohody, Euromajdan, anexe Krymu).
  • Analýza zájmů zúčastněných stran (Ukrajina, EU, NATO, Rusko).
  • Ruská agrese a invaze na Ukrajinu - reakce EU a NATO na konflikt na Ukrajině, dopad na Českou republiku a zbytek EU.
  • Dostupné nástroje Evropské unie a NATO pro řešení konfliktu a jejich pozice vůči Rusku – sankce, dodávky zbraní na Ukrajinu.
  • Doporučení pro EU, případně pro NATO.
  • Ve své analýze se vyvarujte obšírnému rozebírání vztahů EU-Rusko (je to předmětem jiného tématu) – zaměřte se primárně na válku na Ukrajině! Doporučujeme si přečíst i zadání tématu Ruský vliv v Evropě (téma č. 1) a Bělorusko (téma č. 5), abyste se zcela nepřekrývali. Je ovšem velmi pravděpodobné, že se budete s těmito tématy částečně překrývat v reakci EU a NATO na situaci, to je v pořádku.
  • S ohledem na stále probíhající válku, je možné si téma i časově omezit – neočekáváme, že do analýzy zahrnete i informace, které se objeví ke konci termínu psaní analýzy. Zaměřte se na hlavní milníky vzájemných vztahů především od roku 2014.

4. Afghánistán

V srpnu 2021 došlo, po téměř dvaceti letech od vstupu vojsk do země, ke stažení sil členských států NATO z Afghánistánu. Severoatlantická aliance operovala v zemi od roku 2001, kdy byl poprvé aktivován článek 5 Washingtonské smlouvy po teroristických útocích v New Yorku a Washingtonu D.C.. Aliance v Afghánistánu fungovala v rámci Operace trvalá svoboda, jejímž cílem bylo svržení režimu hnutí Tálibán a dopadení vůdce teroristické organizace Al-Káida Usámy bin Ládina, který stál za teroristickými útoky v USA. Mise v Afghánistánu se účastnila i Česká republika, která zde od roku 2005 nasadila svou první bojovou jednotku. Tato mise byla pro českou armádu klíčovou zkušeností, která přispěla k její profesionalizaci a modernizaci. I přes poměrně rychlé sesazení vlády Tálibánu a vložení značných prostředků do ustavení demokratického zřízení se spojencům nepodařilo udržet stabilitu země. Hnutí Tálibán se dařilo dlouhodobě vzdorovat, a to i díky členitému terénu, složitému etnickému uspořádání společnosti a chronickým problémům s korupcí, které podkopávaly stabilitu afghánské vlády.

S rostoucími náklady a častými útoky na jednotky NATO začaly mezi státy aliance sílit hlasy požadující stažení vojáků. Úsilí o ukončení účasti jednotek NATO v Afghánistánu započalo již za vlády amerického prezidenta Baracka Obamy. Samotné stažení vojsk se však událo až během vlády Joea Bidena. Bezprostředně po jejich odchodu došlo k rychlému kolapsu afghánské vlády a rychlému dobytí hlavního města Kábul, jehož rychlost překvapila i samotné spojenecké státy. Islámský emirát Afghánistán, jenž hnutí Tálibán po ovládnutí země ustavilo, si však nezískal mezinárodní uznání většiny zemí, a to i kvůli omezování lidských práv, kterým se hnutí nechvalně proslavilo již za své první vlády v letech 1996-2001. Tálibán významně omezuje práva žen – ženám byl odepřen přístup na univerzity, omezeny pracovní možnosti a také byla opětovně zavedena povinnost mužského doprovodu na veřejnosti. Některé země sice navázaly s představiteli emirátu neformální kontakt, mezinárodně však nový afghánský režim zůstává izolován a jeho finanční zdroje uložené v zahraničí zůstávají zmražené. Příkladem snahy o navázání dialogu byla jednání v Norsku, jejímž hlavním předmětem byla humanitární pomoc, kterou vyžaduje až polovina obyvatel země.

Jaké faktory vedly k ukončení mise v Afghánistánu a proč se afghánská vláda udržela takto krátkou dobu? Jaký postoj by měla EU zaujmout vůči Tálibánu, tak aby byla zajištěna stabilita a bezpečnost regionu? Jak by se státy NATO a potažmo EU měly postavit k porušování lidských práv? Měl by režim Tálibánu jako doposud zůstat mezinárodně izolován? Za jakých podmínek by případně EU měla přistoupit k navázání formálních vztahů? Jaký předpokládáte vývoj nového afghánského režimu na poli mezinárodních vztahů? A jaký doporučujete další postup Evropské unii, případně NATO?

Tipy, na co se při psaní analýzy zaměřit:

  • Stručná historie konfliktu v Afghánistánu.
  • Analýza cílů, kterých měla mise NATO dosáhnout a pravděpodobných důvodů, proč jich nedosáhla.
  • Nastínění příčin rychlého ovládnutí země hnutím Tálibán po stažení jednotek NATO.
  • Analýza role Afghánistánu pro stabilitu regionu (role USA, Ruska, Číny, Pákistánu).
  • Možnost vývoje vztahů zemí EU a Islámského emirátu Afghánistán – jaký postup by měla zvolit a za jakých podmínek by mohla EU navázat vztahy.
  • Role mezinárodní humanitární pomoci a důležitost ochrany lidských práv.
  • Doporučení pro EU, případně pro NATO.

5. Bělorusko

Po rozpadu Sovětského svazu v roce 1991 si Bělorusko stále udržuje pevné vojenské i ekonomické vazby s Ruskou federací a nadále ekonomicky spoléhá na silné státní dotované průmyslové podniky a svůj zemědělský sektor. Bělorusko má významné geografické postavení, nachází se v tzv. nárazníkovém pásmu mezi státy NATO a Ruskou federací. Od roku 1994 stojí v čele státu Alexandr Lukašenko, který si stále udržuje silnou pozici a bývá označován jako poslední evropský diktátor. I když v Bělorusku dle ústavy z roku 1994 mohl být prezident zvolen pouze dvakrát na pětileté období, Alexandr Lukašenko dokázal navzdory občanským protestům v roce 2004 změnit ústavu, která mu umožnila zvítězit i v následujících několika volbách i za pomoci perzekuce svých politických oponentů.

Zlomovým okamžikem pro Lukašenkův režim byly prezidentské volby v roce 2020. V těch Alexandr Lukašenko dle oficiálních vládních zdrojů obhájil vítězství, podle zpráv běloruské opozice pod vedením Svjatlany Cichanouské však byly volby zfalšované. Následkem těchto pochybností vypukly masivní protesty proti tamnímu režimu, které byly brutálně potlačeny policejními složkami. V reakci na falšování voleb a násilné potlačení opozičních protestů uvalila EU sankce na desítky představitelů Běloruska a zakázala jim vstup do EU. Vztahy mezi Lukašenkem a Západem se i nadále zhoršovaly. V květnu 2021 vynuceně přistálo v Minsku letadlo kvůli údajné bombě na palubě. Skutečným důvodem akce však byl kritik Lukašenkova režimu, běloruský novinář Raman Pratasevič, který se v letadle nacházel a který byl následně na letišti v Minsku zadržen. Lukašenko dále na zpřísněné sankce EU reagoval oznámením, že Minsk už nebude bránit migrantům v cestě do EU přes území Běloruska. Po tomto prohlášení začali do Polska, jakož i do Litvy a Lotyšska, masově přicházet migranti, a to zejména z Iráku, Sýrie či Afghánistánu. V Evropské unii tak byla otevřena nová migrační cesta, která zasáhla státy, které původně nebyly migrací příliš dotčeny.

Situace se ještě více vyostřuje z důvodu běloruské participace na ruské invazi na Ukrajinu. Z území Běloruska vstoupila ruská vojska na Ukrajinu, Rusko z běloruského území odpaluje balistické rakety a Bělorusko slouží jako tranzitní země pro dodávky zbraní a dalšího materiálu pro ruskou armádu. Proti běloruskému angažmá v konfliktu přijala EU nové sankce a rozšířila i ty stávající. Celkem EU (v polovině března 2022) sankcionuje okolo 200 osob a také zamezila přístup k mezinárodnímu bankovnímu systému SWIFT třem běloruským bankám, zakázala transakce s běloruskou centrální bankou a omezila finanční toky do Běloruska.

Jsou sankce ze strany EU efektivním nástrojem v případě zjištěného porušování svobod a manipulace voleb? Jaké jiné diplomatické či ekonomické nástroje může EU využívat k řešení těchto vnitropolitických konfliktů? Je možné zajistit v Bělorusku nezávislé volby? Jakou pozici zastává v této politické krizi Ruská federace? Je možné předpokládat, že by došlo ke sjednocení Běloruska a Ruské federace? Za jakých podmínek by naopak mohlo dojít ke sblížení Běloruska s EU? Může dojít k další eskalaci situace? Sehraje Bělorusko významnou roli při mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskou federací? A jaký doporučujete další postup Evropské unii, případně NATO?

Tipy, na co se při psaní analýzy zaměřit:

  • Velice krátký popis historického vývoje samostatného Běloruska.
  • Analýza situace okolo prezidentských voleb konaných v roce 2020.
  • Analýza vztahů Běloruska s EU a Ruskou federací, představení aktérů zapojených do aktuálního dění v Bělorusku (EU, NATO, Rusko).
  • Analýza nástrojů zahraniční politiky využívaných ze strany EU.
  • Ve své analýze se vyvarujte obšírnému rozebírání války na Ukrajině (je to předmětem jiného tématu) – zaměřte se primárně na Bělorusko! Doporučujeme si přečíst i zadání témat Ruský vliv v Evropě (téma č. 1) a Ukrajina (téma č. 3), abyste se zcela nepřekrývali. Je ovšem velmi pravděpodobné, že se budete s těmito tématy částečně překrývat v reakci EU a NATO na situaci, to je v pořádku.
  • Analýza zapojení ČR v pomoci pro Bělorusko – MEDEVAC, stipendia pro běloruské studenty a studentky.
  • Možnosti vývoje situace v Bělorusku a popis dopadů jednotlivých scénářů.
  • Doporučení pro EU, případně pro NATO.